|
|
Systémové hodnocení kvality paliativní péče v ČR
Žáčková, Lucie ; Loučka, Martin (vedoucí práce) ; Vosečková, Alena (oponent) ; Dobríková, Patricia (oponent)
Jak v sociální práci, tak ve zdravotní oblasti je kladen stále větší důraz na monitorování a zlepšování kvality poskytované péče a služeb. V obou oblastech jsou již do širší praxe zavedeny standardy kvality, pozornost se proto zaměřuje na sledování kvality služeb a péče na systémové úrovni. K tomu je však potřeba disponovat vhodnými nástroji. To platí rovněž pro paliativní péči, která se v ČR rychle rozvíjí, a jejíž potřebnost se bude v důsledku prodlužování naděje dožití dále zvyšovat. Teoretická část této dizertační práce ukazuje na příkladu paliativní péče hlubší propojování sociální a zdravotní oblasti, k němuž dochází díky jejímu holistickému přístupu k pacientovi a nezastupitelné roli sociálních pracovníků v multidisciplinárním týmu. Také v paliativní péči roste poptávka po systémovém sledování kvality a zlepšování péče a služeb. Teoretická část sumarizuje znalosti ohledně tvorby a využití indikátorů kvality, přináší příklady systémového měření kvality paliativní péče v zahraniční a porovnává jejich silné a slabé stránky. Empirická část se zabývá tvorbou a následnou pilotní implementací metodiky pro hodnocení kvality hospicové a paliativní péče, která byla vyvinuta speciálně pro české prostředí v úzké spolupráci s koncovými uživateli (domácími a lůžkovými hospici). Hlavním cílem výzkumně...
|
|
|
Hospicová péče v očích veřejnosti
HAVLÍČKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zaobírá tématem hospicové péče. Jejím cílem je komparovat povědomí o hospicové péči u lidí, kteří mají osobní zkušenost s hospicovou péčí, a u lidí, kteří se s hospici zatím nesetkali. Na základě jejich zkušenosti zjistit, jak tato skutečnost ovlivňuje jejich pohled na smrt. K dosažení takto stanovených cílů byla využita kvantitativní výzkumná strategie. Metoda sběru dat se uskutečnila pomocí dotazování, a to technikou dotazníkového šetření. Výzkumný soubor se skládal z jedinců, jejichž blízcí využívali služby Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, a z jedinců z okolí Prachaticka, kteří s těmito službami nepřišli do styku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 89 respondentů. Hypotézy byly testovány pomocí kontingenční tabulky a chí-kvadrát testu a T-testu. Výzkumné šetření ukázalo, že zkušenost s hospicovou péčí hraje roli při potencionálním výběru formy hospicové péče pro respondenta osobně i při výběru pro osobu jemu blízkou. Dále ovlivňuje názor na vhodnost hospiců pro poslední dny umírajícího a promítá se do hodnocení důstojnosti smrti v hospici. Taktéž zkušenost s hospicovou péčí ovlivňuje přípravy na smrt - ti, kteří zkušenost nemají, se častěji nijak nepřipravují. Naopak zkušenost s hospicovou péčí nikterak neovlivňovala hodnocení domácího prostředí jakožto vhodného místa pro umírání. Nemá vliv ani na to, zda respondenti přemýšlejí či mluví o vlastní smrtelnosti, ani na názor na nutnost navýšení podpory a rozšíření osvěty o této péči. Taktéž nehrála roli při určování míry obav a neklidu z vlastní smrti respondenta. V otázce informovanosti respondentů o hospicové péči prokázali respondenti mající zkušenost s hospicem více vědomostí. I přesto je stále nutné podporovat osvětu o hospicové péči.
|
|
|
Klady a zápory hospicového multidisciplinárního týmu
DOMBROVSKÁ, Ester
Práce se zabývá klady a zápory hospicového multidisciplinárního týmu. První část diplomové práce je zaměřená na teoretické pojetí paliativní a hospicové péče. Konkrétně vymezuje pojem týmu a jeho rozdělení. Dále se zaměřuje na etické problémy a dilemata, která se v hospicové péči objevují. Následující část rozšiřuje pojem multidisciplinární tým o názory jednotlivých členů týmů, popisující slabé a silné stránky v jejich týmovém fungování. Výzkumná část se zaměřuje také na etické problémy a dilemata, se kterými se hospicoví pracovníci setkávají.
|
|
|
Postoj laické veřejnosti k problematice paliativní péče
VONEŠOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce je zaměřená na zjišťování postoje laické veřejnosti k problematice paliativní péče. Na základě stanoveného cíle byly vytvořeny následující hypotézy: H1: Postoj laické veřejnosti k problematice paliativní péče se liší dle věku. H2: Postoj laické veřejnosti k problematice paliativní péče se liší dle nejvyššího dosaženého vzdělání. H3: Postoj laické veřejnosti k problematice paliativní péče se liší na základě předchozí zkušenosti. V teoretické části práce je paliativní péče definována a rozdělená, dále je vymezeno, pro koho je určená, kde se s touto péčí lze setkat a jaké jsou nejčastější potřeby pacientů. Jsou zde také uvedeny důležitá historická data ve vývoji paliativní péče. Výzkumná část byla realizována za pomocí kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal formou online dotazníků, který se skládal z 20 otázek zaměřených na paliativní péči, umírání a smrt. Výzkumný soubor tvořilo 180 respondentů. Při statistickém vyhodnocení dat byl využit Pearsonův korelační koeficient. Výzkumné šetření potvrdilo všechny 3 stanovené hypotézy. Vzhledem k věku bylo zjištěno, že starší lidé vnímají větší významnost paliativní péče, častěji ji spojují s péčí o nemocné a nemajetné, v porovnání s mladšími. Dále z výzkumu vyplynulo, že lidé s vyšším vzděláním spojují paliativní péči častěji s péčí o nevyléčitelně nemocné a péčí o celou rodinu nemocného. U poslední hypotézy bylo zjištěno, že lidé se zkušeností s paliativní péčí častěji chápou přínos péče a spojují paliativní péči s péčí o nevyléčitelně nemocné. Vzhledem k výsledkům byl zpracován informační leták, jehož cílem je přispět k osvětě tématu paliativní péče u laické populace.
|
|
|
Potřeby umírajících a o ně pečujících rodinných příslušníků v mobilním hospici
NOVOTNÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na zjištění potřeb umírajících a rodinných pečujících v mobilním hospici. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké jsou potřeby pacientů a pečujících v mobilním hospici a jakým způsobem tyto potřeby hospic naplňuje. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá službami mobilního hospice, nejčastějších problémů, které se řeší u nemocných, jejich pečujících a také u pozůstalých. Praktická část se zaměřuje na výzkum a jeho výsledky. Výzkum byl proveden pomocí metody polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Z výzkumu vyplynulo, že nejčastější problémy jsou obavy z bolesti, samoty, zajištění léků, které budou tlumit další negativní příznaky nemoci. Dále je pro nemocné důležitý zájem rodiny i personálu hospice. Pro pečující je nejdůležitější psychická podpora, pomoc s péči, zajištění pomůcek. Z výzkumné části práce vyplynulo, že mobilní hospic napomáhá k naplňování potřeb umírajících a jejich rodinných příslušníků. Všichni respondenti byli s péčí ze strany mobilního hospice maximálně spokojeni. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty mobilním hospicům v Jihočeském kraji, kde mohou být interpretovány jako zpětná vazba celému týmu mobilního hospice.
|
|
|
Kvalita sociálních služeb poskytovaných v rámci mobilní hospicové péče z pohledu pečujících rodin a příbuzných
VEITHOVÁ, Gabriela
Cílem práce bylo zjistit názor osob pečujících o své blízké a příbuzné, tedy klienty mobilní hospicové paliativní péče, na současnou kvalitu této péče, a to konkrétně na území Jihočeského kraje. Způsobem dosažení cíle byl kvalitativní výzkum provedený převážně ve třetím a také čtvrtém čtvrtletí roku 2021. Pro výzkum byla navázána spolupráce se 6 organizacemi, následně byl s 12 informanty veden polostrukturovaný rozhovor doplněný technikou pozorování. Vyhodnocovací metodou byla metoda zakotvené teorie provedená v programu Atlas.ti 9. Přínosem práce jsou informace, které poslouží poskytovatelům i orgánům souvisejícím: Jednak v podobě aktuálního povědomí veřejnosti o mobilní hospicové péči, dále výčtem dojmů a názorů, které se v laické veřejnosti vyskytují, ale též šíří. Také konkrétní datování je využitelné, otevírá možnost sledování vývoje mobilní hospicové paliativní péče zde v lokalitě Jihočeského kraje, ale i porovnávání mezi lokalitami. Závěrečným výstupem jsou poznatky o kvalitě této služby, které vyšly velmi kladně. Pečující zmiňovali možnost volby využít mobilní hospicovou péči, kvalitu viděli v existenci alternativy k péči ústavní. Kvalitou bylo podle pečujících také to, že na péči o svého blízkého nejsou v domácím prostředí sami. Mobilní hospicová péče je tedy podle pečujících kvalitní i s nedostatky, které ve výzkumu zazněly.
|
|
|
Sociální práce s umírajícími lidmi a jejich rodinami v hospici
PUDIVÍTROVÁ, Tereza
Diplomová práce se zaměřuje na sociální práci s umírajícími, včetně jejich rodinných příslušníků v hospicové péči. Práce je situovaná do pěti kapitol. První kapitola se zaměřuje na smrt a umírání. Druhá kapitola je zaměřena na hospic, hospicovou péči a v neposlední řadě na důstojné umírání, včetně kvality života v hospici. Třetí kapitola se věnuje sociální práci a jejímu místu v hospici, včetně jejího zaměření na různé oblasti od umírajícího až po administrativu. Čtvrtá kapitola se soustřeďuje na roli sociálního pracovníka v hospicové péči, kdy popisuji jednotlivé cílové skupiny a další jeho okruhy zájmu. Pátá a zároveň poslední kapitola se zaměřuje na etickou stránku umírání a smrti, nejprve obecně, a poté se zaměřuji na otázky spojené s koncem života.
|
|
|
Podstatné faktory řešení etických dilemat v Hospicové péči sv. Kleofáše, o.p.s.
NOVOTNÁ, Simona
Diplomová práce se zaměřuje na téma podstatných faktorů ovlivňující konečné řešení etických dilemat v Hospicové péče sv. Kleofáše, o.p.s. Práce podává přehled o specifikách hospicové péče a neziskové organizace Hospic sv. Kleofáše, o.p.s. Cílem je zjistit jaké podstatné faktory ovlivňují řešení etických dilemat v této organizaci a které ze zjištěných faktorů se shodují s vybranými hodnotami z Etického kodexu pracovníků hospice. Diplomová práce popisuje hospicovou péči, sociální práci v mobilním hospici, etickou problematiku a vybrané hodnoty z Etického kodexu pracovníků hospice. Dále také popisuje postup zjištění faktorů ovlivňující etická dilemata a výsledky polostrukturovaných rozhovorů. Snahou práce je ukázat problematiku rozhodování etických dilemat.
|
|
|
Vývoj paliativní a hospicové péče v České republice - teoretická studie
VĚCHTÍKOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá vývojem paliativní a hospicové péče v České republice. Paliativní péče se v České republice začala vyvíjet zhruba před třiceti lety. Začátky byly těžké, protože nebyla zde možnost navázat na tradici služeb podobného charakteru u nás. Hospicová péče se začala v České republice vyvíjet zhruba v devadesátých letech 20. století. Ze začátku byla hospicová péče poskytována jen v nemocnicích nebo v léčebnách dlouhodobě nemocných. Později začaly vznikat kamenné hospice a posléze se začala rozšiřovat i domácí hospicová péče. Cílem bylo na základě dostupných literárních zdrojů zmapovat kompletní vývoj a další aspekty existence a poskytování paliativní a hospicové péče na území České republiky. Byla použita analýza dat (knihy, časopisy, archiv). Byly popsány názory a způsob poskytované péče lidem v závěru života. Na základě zjištění v diplomové práci, jsme v současné době zhruba o deset let pozadu za ostatními státy v péči o nemocné a umírající. Paliativní a hospicová péče se pomalu, ale jistě dostává do povědomí veřejnosti. Největší nedostatek je v dětské paliativní a hospicové péči. Není stále ještě dostatek dětských hospiců, a hlavně domácí hospicové péče pro dětské pacienty. Další nedostatky jsou ve financování hospicové péče. Financování je stále nedostatečné a nevyhovující. Pomalu se začíná také v České republice rozvíjet vzdělávání paliativní medicíny na lékařských fakultách. Ožehavým tématem jak u odborníků tak i laické veřejnosti je hodně diskutovaná eutanazie. Někteří odborníci se nemohou shodnout na jejím legalizování. Přesto všechno se kvalita paliativní a hospicové péče začíná v České republice zlepšovat. Čeká nás ale ještě hodně dlouhá cesta.
|
|
|
Zkušenosti se smrtí blízké osoby u pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči
DOMBROVSKÁ, Ester
Práce se zabývá zkušenostmi se smrtí blízké osoby u pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči. První část bakalářské práce je zaměřená na teoretické pojetí truchlení v obecné rovině. Vymezuje samotný pojem a proces truchlení, na které navazují projevy truchlení v rámci celkové komplexnosti člověka. Dále jsou popsány a komparovány pohledy odborníků na jednotlivé fáze truchlení. Závěr je věnován popisu nekomplikovanéhoa komplikovaného truchlení a rozdílem mezi nimi. Následující část rozšiřuje obecný pojem truchlení o osobní zkušenosti se smrtí blízké osoby pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči, kteří se ztrátou osoby se setkali ještě před výkonem této profese. Výzkumná část se zaměřuje především na jejich vyrovnávání se se ztrátou blízké osoby, zda je tato zkušenost ovlivnila pro volbu profese v hospicové péči a jak je toto úmrtí ovlivňuje při výkonu profese. Poslední část se věnuje zpracování ztráty a rizikům ztráty nezpracované.
|
host ::
RSS.